Pěstování indoor
Kdo může pěstovat?
Jedním slovem - každý. I když jste neměli předchozí zkušenosti s pěstováním doma, můžete dostat krásnou úrodu marihuany, pokud se jen trošku budete řídit několika radami v tomhle slohovém útvaru..:-) A třeba, když jste měli s pěstováním "indoors" nějaké problémy v minulosti, možná vám tenhle článeček pomůže. Pěstování marihuany je jednoduché a dá se shrnout do 4 kroků:
Semínka
Semínka určují kvalitu výsledné rostliny. Nemůžete získat více, než je uloženo v semínku.Semínka jsou světle až tmavě hnědá. Za dobré znamení bývá považováno, když jsou tmavě žíhaná. Délka asi 5 mm. Nelze je příliš dlouho skladovat. Myslím, že semínka starší než dva roky už vyklíčí asi těžko.
- Sehnání semen. Jestliže ještě žádné nemáte, můžete poprosit přátele, aby vám nějaké to semínko z dobré marihuany, na kterou někde třeba narazí, schovali. Nebo se najde pár lidí, kteří mají už vytvořenou nějakou "banku semen" a budou ochotni vám nějaká semena věnovat, výměnou za trochu finálního produktu. Je pravděpodobné, že vám i poradí, jak na to.
- Klíčení semen. Jednoduše dejte semena na vlhkou půdu. Nejlepší je ale, aby byla semínka již naklíčená, čímž máte jistotu, že vám něco vyroste. K naklíčení semen je třeba vlhký papírový ubrousek nebo houba. Semena dejte mezi 5-6 vrstev ubrousku a nebo do dírek v houbě. Vata není vhodná, protože její vlákna se zamotají s klíčkem a při vytahování naklíčených semínek se klíček může poškodit. Nechte ubrousky (houbu) vlhkou, ne však mokrou. Semínka mohou vyklíčit již během 1 dne, avšak většinou vyraší v několika dnech, někdy jim to trvá i týden.
- Zasazení mladých rostlinek. Hned jak semínka vyklíčí, je přeneste na vlhkou půdu a opatrně je překryjte tenkou vrstvou půdy.
- Dodávka světla. Světlo zářivek je tou nejlepší možností. Pověste světlo asi 5 cm nad půdu a po tom, jak se objeví rostlinka, je zvedněte. Ale vždy jen o tolik, aby mezi nimi a rostlinkou zůstával rozdíl okolo 5 cm. Zní to jednoduše, že?:-) Budete-li dodržovat tyto 4 kroky, vypěstujete si rostlinu Cannabis sativa. Abyste dosáhli určité kvality a dostatečně veliké úrody v rozumném čase, je třeba vzít na vědomí pár detailů.
Půda:
Vaší první starostí, po sehnání semen, je půda. Použijte tu nejlepší, kterou jen najdete. Šetření na půdě se z dlouhodobého pohledu nevyplácí. Použijete-li nesterilizovanou půdu, na 100% v ní najdete nějaké parazity, pravděpodobně příliš pozdě, než aby rostlinu zachránilo přesazení do "čisté" půdy. Kvalitní půdy najdete v každé prodejně se zahrádkářskými pomůckami nebo v květinářstvích. Kvalitní půda by měla mít následující vlastnosti:- ·Měla by dobře odvádět vodu (dobré drenážní schopnosti). Tzn., měla by obsahovat určité procento písku, perlitu nebo nějakého porézního kamene.
- pH by se mělo pohybovat mezi 6,5 a 7,5, jelikož marihuana si nevede dobře v kyselých půdách. Vysoce kyselá půda povzbuzuje rostlinu směrem k převládnutí samčího pohlaví, což není naším cílem.
- Půda by měla samozřejmě obsahovat i humus, kvůli zachycování a do-dávce vlhkosti a živin.
Chcete-li použít svou vlastnoručně namíchanou půdu, můžete použít tento recept: smíchejte 2 díly rašeliny s jedním dílem písku a jedním dílem perlitu nebo porézního kameniva vždy k získání 16 litrů zeminy. Otestujte pH vaší půdy lakmusovým papírkem nebo pomocí testovací soupravy (měla by být k dostání ve výše uvedených obchodech) nebo pH-metrem (to už je pro snoby..:-)). Ke zvýšení pH dodejte přibližně 300 g vápence na 10 kg půdy. Dojde ke zvýšení pH přibližně o jeden bod (je třeba trochu experimentovat). Trváte-li na tom, že použijete hlínu, kterou jste nakopali někde za domem v zahrádce, je doporučeno ji sterilizovat. A to pečením v troubě při teplotě minimálně 120°C. Předem ji ovšem musíte navlhčit, a připravte se také na rychlou evakuaci domu, protože při pečení hlína strašně smrdí. Potom přidejte 1 polévkovou lžíci hnojiva na každých 4-5 litrů půdy a pořádně promíchejte. Lepší ovšem je, když utratíte za půdu pár korun v obchodě.
Květináče, neboli květníky
Poté, co jste si připravili půdu, je třeba se poohlédnout po vhodném květináči nebo jiné nádobě. Tato nádoba by měla být také sterilizována, zvláště bylo-li v ní již dříve něco pěstováno. Velikost nádoby je úzce spjata s velikostí (a i vším okolo) budoucí rostliny. Měli byste plánovat ne více než jedno přesazování, protože přesazování je pro rostlinu jistým šokem, po kterém se vzpamatovává a na určitou dobu zpomalí svůj růst, či jej dokonce zastaví. První květináč by neměl být větší než 15 cm v průměru a může být hliněný nebo plastický. K přesazení si připravte větší nádobu tak, že ji naplníte půdou a uprostřed necháte důlek o rozměrech odpovídajících květináči, ve kterém doposud rostlinka žije. Malý květináč otočte vzhůru dnem a podle všech zkušeností by vám měla rostlina i s půdním balem vypadnout. Pokud se tak nestane, stačí horním okrajem květináče jemně udeřit o stůl a rostlina i půdním balem vypadne. Další, elegantnější, metodou je pěstovat mladé rostlinky v kelímcích vyrobených z lisované rašeliny, které se po přesazení do větší nádoby samy rozloží, dovolí kořenům prorůst skrz ně a ještě dodají živiny. Větší nádoba by měla mít objem minimálně 10 litrů. Marihuana nemá ráda, když jsou její kořeny nějak omezeny nebo sevřeny v malém prostoru. Je těžké pak znovu přesazovat 150 cm vysokou rostlinu a tedy plánujte s předstihem. A rostlina skutečně bude veliká. Malé rostlinky by měly být připraveny k přesazení do jejich stálého "domova" již po 2 týdnech. Dbejte starostlivě o ně během prvního (až druhého) týdne v novém "bydlišti". Nepřipusťte nějaké omezování a škrcení kořenů, protože rostlina si už nepovede dobře, jsou-li jednou její kořeny nějak omezovány nebo stísněny.Hnojivo
Marihuana má ráda dostatek živin, ale můžete ji také poškodit, jste-li moc horlivý. Některá hnojiva mohou rostlinu spálit a poškodit kořeny, jsou-li použita ve vysokých koncentracích. Většina kupovaných půd má dostatek živin pro růst rostliny v prvních 3-4 týdnech a tedy se o dodávání nemusíte starat. Nejdůležitější věcí na zapamatování je, že rostlinu si musí zvykat postupně na zvyšující se dávky. Začněte s vysoce ředěným hnojivem a postupně koncentraci hnojiva v roztoku zvyšujte. Snažte se používat hnojiva, která nemění pH půdy, což mnoho hnojiv dělá. Obecně všechna hnojiva pH snižují, čímž ji dělají kyselejší. Proto pro jistotu občas zkontrolujte pH půdy a když tak použijte opět vápenec. Jak tak čas ubíhá, množství solí, vzniklých rozkladem hnojiva, způsobuje růst kyselosti půdy a občas koncentrace solí vede k zakrnění rostliny a hnědnutí listů. Také během času, jak rostlina stárne, se kořeny stávají méně efektivní při získávání živin. Abyste se vyvarovali koncentrování solí v půdě a zajistili rostlině dostatek živin, je zapotřebí začít hnojit rostlinu, ve věku zhruba 6 týdnů, listově. Rozpusťte proto hnojivo ve vlažné vodě a tímto roztokem postříkejte přímo listoví. Listy absorbují hnojivo přímo do jejich cévek. Budete-li pokračovati v přidávání hnojiva do půdy, musíte si dát pozor na předávkování rostliny hnojivem. Nezapomeňte zvyšovat množství živin rostlině postupně. Marihuana vypadá, jako že je schopna spotřebovat tolik hnojiva, kolik jí dáte, pokud si ale na něj bude zvykat postupně. Během prvních zhruba 3 měsíců hnojte rostlinu co pár dní. Jakmile se růst listů zpomalí, přísun hnojiva rostlině by měl být snížen také. Nikdy nehnojte rostlinu před tím, než ji budete chtít sklízet, neboť přísun živin podporuje růst listoví a zpomaluje tvorbu aktivních látek (o ty nám jde, že? :-)).
Světlo
Nedá se svítit, musí se svítit. Otázka zní: Čím a kolik? Ve volbě svítidla, kterým bude pěstitel osvětlovat svůj domácí pozemek existují v podstatě tři možnosti: Žárovky, Zářivky, Výbojky.
Žárovky: Jsou nejméně efektivním zdrojem světla. Většina energie, kterou spotřebují se v nich promění na teplo. Výhodou je, že jsou levné. Barva jejich světla je načervenalá. Vyzařují především v červené oblasti. Chybí jim modrá složka světla.
Výbojky: Jsou v reflektorech na stadiónech, jsou ve veřejném osvětlení. Podle toho, kterým plynem je výbojka naplněna, vydává příslušně zabarvené světlo. Často se výbojky kradou ze sloupů veřejného osvětlení. Zaprvé je to vandalismus a poškozuje to veřejné mínění o nás "feťácích" a za druhé, sodíkové výbojky, které se používaji při veřejném osvětlení mají výrazně oranžovou barvu, jsou navrženy tak, aby jejich světlo dobře pronikalo mlhou a deštěm. Mají výrazný nedostatek vlnových délek z modré části světla.
Halogenové lampy: To jsou taková ta světla, která se automaticky rozsvítí, když se v noci motáte okolo nějaké vily. Za cenu kolem 500 Kč lze koupit halogenku o výkonu půl kilowattu zabudovanou do reflektoru. Podívejte se v BauHausu, Baumaxu, nebo někde, kde prodávají osvětlovací techniku. Halogenky jsou levné a výkoné, proto se používají nejčastěji.
Ceny světelných zdrojů ze dne 1.2.2002
Svítídlo Cena Svítidla Měsíční účet za elektřinu Zářivková trubice Philips 58W, 150cm 59,- 182,- Zářivková trubice Sylvania 36W, 120cm 77,- 113,- Halogenový zářič Philips 500W 169,- 1566,- Reflektor včetně halogenového zářiče 500W 299,- 1566,- Úsporná kompaktní zářivka Osram 23W 398,- 73,- Halogenový zářič Osram 1000W 415,- 3132,- Zářivková trubice Sylvania GroLux 36W, 120cm 459,- 113,- Reflektor včetně halogenového zářiče 1000W 1009,- 3132,-
Zářivky a žárovky s ekvivalentním množstvím světla
Klasická žárovka Kompaktní zářivka 25W 5W 40W 7W 60W 11W 75W 15W 100W 20W 120W 30W
Jak je z tabulky patrné, čím více světla, tím více zaplatíte za elektřinu. Platí, že měsíční účet za elektřinu je roven příkonu zařízení ve wattech krát 1.08. Je důležité zvolit svítidlo s dobrou účinností. Například žárovka o příkonu 100W, přemění na světlo pouze něco okolo 20W. Za celoměsíční provoz takové žárovky zaplatíte 108 Kč, ale prosvítíte vlastně pouze osmnáct pade. Zbytek, tedy více jak 80 Kč se přemění na teplo. V tomto ohledu jsou mnohem lepší zářivky, kde se mění na světlo téměř všechna dodaná energie. Jak je tomu s halogenkami, to nevím.
Důležité je, aby světlo, které rostliny přijímají, mělo co nejvyrovnanější barevné spektrum. Rostliny se totiž podle barvy světla orientují, co je zrovna za roční období. Bude-li na ně dopadat především červené světlo, budou si myslet, že už je podzim a předčasně vykvetou. Jelikož jsou rostliny zelené, znamená to, že zelené světlo nepohlcují a odrážejí jej. Budete-li svítí na kytku zeleným světlem, bude si myslet, že je tma. Květiny prostě zelené světlo nevidí.
Důležitým faktorem je délka umělé noci a dne. Je tu druhý činitel určující virtuální roční období. Pokud žijí rostliny venku. Začíná jejich vegetační období v květnu. Semínka začnou klíčit, pak následuje období růstu a na podzim přichází třetí, poslední období, kterým je doba květů a plození. Konopí je jednoletá bylina. Na konci roku zemře a musí proto vytvořit dostatek semen, které zajistí nový život v příštím roce. Aby rostlina poznala, že se blíží studené období roku a že je tedy třeba začít kvést, aby stihla vytvořit semena dříve, než přijdou první mrazy, orientuje se podle světla. Jedním z faktorů je barva světla, druhým faktorem je délka noci. Na konci roku se noc prodlužuje. Bude-li délka noci alespoň 12 hodin, rostliny vykvetou. Existují pěstitelé, kteří pěstují jednu rostlinu už třeba tři roky. Osvětlují ji tak, aby nikdy nezůstala víc jak deset hodin po tmě a kytka roste a roste.
Bez světla rostlina neroste. V zemích, kde marihuana roste nejlépe, je zdrojem světla slunce. Množství světla a délka vegetační období v těchto zemích způsobuje, že zde jsou rostliny veliké, skoro jako stromy... V našich zeměpisných šířkách intenzita světla a délka vegetačního období není tak velká, abychom dosahovali velikosti a kvality rostlin pěstovaných např. v Jižní Americe nebo jiných tropických zemích. Odpovědí na problém nedostatku slunečního svitu, zvláště v zimních měsících, zkráceného vegetačního období a i jiných problémů, je pěstování "indoors" za simulovaných podmínek. V tomto případě platí, že čím více světla, tím lépe.Je mnoho druhů umělých typů svítidel a každý z těchto druhů má na rostlinu jiný účinek. Běžná žárovka emituje některé vlnové délky světla, které rostlina využívá, ale také emituje vysoké procento těch vlnových délek v červené oblasti a v oblasti infračervené (čili teplo), které způsobují, že se rostlina zaměřuje na růst stonku. Tohle způsobí, že rostlina se vytahuje do výšky za světlem a je slabá. Je několik druhů žárovek. Jeden z nich emituje větší procento světla v červených a modrých vlnových délkách než normální žárovka. Je to sice zlepšení, ale má i nedostatky. Např. tyto žárovky jsou horké a tudíž je nemůžeme umístit do blízkosti rostlin. V důsledku toho se rostlina musí stále vytahovat a je zde nebezpečí, že slabý stonek se může zlomit. Červená vlnová pásma světla způsobují tedy růst stonku, což není při pěstování marihuany hlavním cílem. Tím je růst listoví, a to ze zcela zřejmých důvodů.
Jako ideální se jeví použití zářivek. Jsou také nazývány studeným světlem. Emitují dostatečné množství světla v oblasti modrých vlnových délek, a to je právě to, co rostlina k růstu potřebuje. I zde platí, že čím větší výkon zářivky, tím rychleji rostlina poroste. Čili nakupovat v rámci vašich finančních možností co nejsilnější zářivky. Pod silnými zářivkami se dá vypěstovat rostlina vysoká 100-140 cm vysoká již po dvou měsících. Pod těmi nejsilnějšími můžete dosáhnout i denního přírůstku okolo 5 cm. Jedinou překážkou pro pořízení těchto vysokovýkonostních zářivek je jejich cena. Ale stojí za to...:-)
Tak teď kdy máte vyřešenu problematiku světla, vyvstává otázka, kolik světla rostlině dopřát. Dospívání vaší rostliny závisí na množství světla, které denně dostává. Čím delší perioda tmy, tím rychleji rostlina začne kvést. Obecně tedy platí, čím méně tmy denně v průběhu prvních 5-6 měsíců, tím lépe. Čím je rostlina starší před tím, než začne kvést, tím lepší je konečný produkt. Poté, co rostlina začne kvést, se její metabolismus rapidně zpomalí tak, že se již kvalita nezvyšuje s věkem, jak tomu bylo v období před započetím květu. Celé je to tedy o tom, nechat rostlinu, předtím než vyrazí do květu, co nejdéle růst, aby se obsah užitečných látek dostal na nejvyšší možnou míru v době sklizně. Jednou z jistých cest, jak bránit vaší rostlině v nasazení květů, je mít světlo zapnuto celý den (- není to ovšem ideál, protože i rostliny se musí pár hodin "vyspat" a odpočinout si). Občas se i přesto stane, že některá rostlina vykvete dříve, ale výjimka potvrzuje pravidlo. Dostávají-li vaše rostliny 12 hodin světla denně, pravděpodobně dospějí a budou kvést ve 2-2,5 měsících. Při 16 hodinách v 3,5-4 měsících, a při 18 hodinách v 4,5-5. Tyto údaje jsou jen orientační. Dobrým nápadem je použití nějakých časovačů, které jsou snadno nastavitelné, a i bez vaší přítomnosti zabezpečují rostlinách potřebnou dávku světla a zároveň zabezpečují, že je délka osvětlení každý den konstantní.
Teplota a vlhkost:
Ideální teplota pro dobu osvětlování je mezi 20 a 26 °C, a pro dobu tmy o 7-10°C nižší. Místnost, ve které budete pěstovat, by měla být, pokud možno, relativně suchá. Co potřebujeme, je pryskyřičný povlak na listech a aby toto rostlina vytvořila, je potřeba ji "přesvědčit", že jej opravdu potřebuje pro svou ochranu před vysycháním. V extrémně vlhké místnosti rostliny vytvoří veliké široké listy a neprodukují tolik pryskyřice. Nesmíte nechat vystoupit teplotu v suché místnosti moc vysoko, protože rostlina pak nemůže dostatečně rychle asimilovat potřebné množství vody pomocí kořenů a listy začnou hnědnout.Marihuana rostoucí v teplé a suché místnosti bude mít užší listy než ta, která vyrůstá ve vlhké. Příčinou je, že v suché atmosféře rostlina lépe dýchá, protože se vlhkost i odpadní látky z listů rychleji odpařují. Ve vlhkém prostředí se nemohou vypařovat tak rychle. V důsledku toho musí být listy širší s větším povrchem, aby se odpadní látky rychleji odstranily. A protože široké listy produkují méně pryskyřice než úzké, tak v gramu užších listů bude více aktivních látek než v gramu listů širokých. Sice může být hmotnost sušených listů ze "širokolistnaté" rostliny vyšší, ale většinou nepěstujeme svou vlastní marihuanu pro kvantitu, ale pro kvalitu.
Protože pryskyřice v marihuaně slouží k zabránění usychání listů, je pravděpodobné, že najdeme více pryskyřice v listech rostlin pěstovaných v suchých místnostech, než v místnostech vlhkých.
Větrání:
Správné větrání v místnosti, kde pěstujete je velmi důležité. Čím více rostlin v místnosti, tím důležitějším faktorem se větrání stává. Rostliny dýchají svými listy. Jimi se také "čistí" od odpadních látek, které svým metabolismem vyprodukovaly. Není-li zajištěno kvalitní větrání, póry v listech se ucpou a rostlina uhyne. Je-li ovšem dostatečný pohyb vzduchu, odpadní látky se mohou snadno odpařit, rostlina může dýchat a zůstane zdravá.V malých místnostech, nebo pěstujete-li marihuanu např. ve skříni (i to jde, za předpokladu dostatečného přísunu světla, zářivky při svém tvaru jsou ideální pro tento druh pěstování), kde máte jen několik rostlin, stačí pravděpodobně ke větrání i jen otevření dveří když rostliny kontrolujete. Ačkoliv je možno vypěstovat zdravě vypadající rostliny ve špatně ventilovaných místnostech, přece jen budou větší a zdravější, jestliže mají dostatečný přísun čerstvého vzduchu. Jestliže strávíte dostatek času v místnosti, budou vaše rostliny růst lépe, protože budou používat váš vydechovaný CO2. Někdy je to opravdu obtížné zabezpečit dodávku vzduchu do vaší místnosti, protože je většinou schována někde ve sklepě nebo na půdě. V tomto případě obyčejný větrák pomůže aspoň k nějaké cirkulaci vzduchu. Zároveň stimuluje rostliny k vytvoření silného a zdravého stonku. Často se stává, že v domácím prostředí pěstované rostliny nevytvoří dostatečně silný stonek, protože se nemusí potýkat s vnějšími vlivy, jako je vítr a déšť. Ačkoliv na druhou stranu rostlina věnuje více energie na tvorbu listů a pryskyřice namísto tvorby stonku.
Zavlažování:
Máte-li v blízkosti zdroj čisté přírodní vody, je to celkem jednoduché - použijte ji. Většina z nás ale používá vodu dodávanou z městských vodáren. Obsah přidávaných látek je různý, zvláště pak chlóru. Lidé se již za ty roky naučili, jak jej odstraňovat nebo jak se s ním vyrovnat. Ale vaše rostlina nebude mít čas zvykat si a tím pádem se o to musíte postarat sami. Chlór se vypaří z vody během 24 hodin, pokud vodu necháte stát v otevřené nádobě. Odstátá voda pak má i druhý účel: ohřeje se na pokojovou teplotu a tím nevystavíte rostlinku šoku, který by mohla dostat při zálivce studenou vodou. Vždy používejte k zálivce vodu nejméně o pokojové teplotě. Může být i trochu vlažná. Má-li voda opravdu moc chlóru, můžete použít nějaký prostředek na snižování obsahu, který byste měli dostat v prodejně s rybičkami nebo v potřebách pro chovatele. Nejdůležitější věcí na zalévání je, že se to musí dělat pořádně. Je možno zalévat rostlinu v desetilitrové nádobě až jedním litrem vody. Cílem je dostat půdu vlhkou od povrchu až po dno nádoby. Budete-li zalívat malým množstvm, i když často, zvlhčíte pouze horní část půdy a kořeny rostliny se začnou obracet vzhůru směren k vodě. Druhou důležitou věcí při zalévání je mít nádobu s dobrým odvodněním - drenáží. Měli byste mít ve dně několik děr, aby přebytečná voda mohla odtéct. Je-li nádoba bez drenáže, pak se voda bude hromadit ve spodní části a bude způsobovat růst kyselosti půdy, plíseň nebo hnití kořenů. Jak už bylo řečeno dříve, půda musí umožnit odtok vody a nesmí se stávat tvrdou nebo vytvářet nějaký pevný obal. Jestliže jste do půdy přidali písek a perlit, jak bylo řečeno, neměli byste mít problémy. Ke zjištění, kdy zalévat, prostě strčte prst do hlíny. Cítíte-li vlhkost, můžete den nebo dva se zálivkou počkat. Hlína na povrchu je vždy vlhčí než ta, která je hlouběji. Rostlinu můžete přelít stejně snadno, jako ji nechat příliš suchou, ale suché období přežije úspěšněji, než přehnané zalévání. Zalévejte když vodu rostlina potřebuje a nezalévejte, když ji nepotřebuje..:-)Škůdci:
Můžete-li zabránit ve výskytu hned ze začátku, tím lépe. Když už je jednou rostlina napadena, budete pravděpodobně bojovat se škůdci po celou dobu života rostliny. Předejít škůdcům se dá použitím sterilizované půdy a nádob, a nevnášením jiných rostlin do pěstební místnosti. Máte-li nějaká domácí zvířata, nedovolte jim vstupovat do místnosti, protože mohou ve své srsti donést škůdce zvenčí. Pravidelně kontrolujte rostlinu a hledejte známky hmyzu, skvrn, dírek v listech, hnědnutí vrcholků listů a uvadlých větviček. Najdete-li navzdory všem opatřením na vaší rostlině nějaké škůdce, je čas k postřiku nějakým insekticidem. Musíte použít něco, co zabije škůdce a ne vás. SPIDER MATES (Tetranychidae) jsou pravděpodobně příčinou vašeho trápení. Jsou to skoro mikroskopičtí škůdci a těžko se hledají. Na listech zanechávají sítě podobné pavoučím. Zanechávají za sebou také malé dírky v listech. První věcí, které si asi všimnete, je, že rostlina vypadá sklesle a nemocně. Sají enzymy z listů a jako důsledek se objevuje ztráta zelené barvy a lesku. Občas listy vypadají jako napadeny nějakou houbou. Vajíčka jsou velmi malé černé tečky. Použijte třeba i lupu a podrobně prozkoumávejte rostlinu. Zkoumejte také listy zespodu. Tyto škůdce najdete sedět na povrchu stejně jako zespod listu. Čím dříve začnete se škůdci bojovat, tím dříve budete mít od nich pokoj. K hubení SPIDER MATES (Tetranychidae) používejte přípravky, které obsahují tyto dvě sloučeniny: keltan (kelthane) a malateon (malatheon). Obě látky jsou smrtelné lidem a domácím zvířatům stejně jako škůdcům. Ale nemusíte mít obavy, tyto látky se asi po deseti dnech detoxifikují. Tedy můžete v pohodě marihuanu kouřit po deseti dnech po postřiku. Tyto látky bohužel zabíjí jen dospělé jedince a tak pravděpodobně budete muset postřik opakovat co čtyři dny po dobu 2 týdnů, aby jste měli jistotu, že jste zabili všechny dospělé jedince, než začnou klást opět vajíčka. Dělejte vše pečlivě, protože jediný vajíčka kladoucí SPIDER MATES (Tetranychidae) stačí, aby se populace během krátké doby obnovila. A i přes vaši chemickou ofenzívu je skoro jisté, že jeden nebo dva jedinci přežijí.Vidíte-li kolem rostlin lítat malé bílé mušky, tak si můžete být jisti, že vaše chemická válka bude pokračovat. Tyto mušky jsou odolné skoro proti všem insekticidům. Důležité je zničit je již v jejich larválním stadiu, protože larvy dělají nejvíce škod na listech. Budete muset zachovat stejnou strategii boje, jako u SPIDER MATES (Tetranychidae).
Další metodou může být použití mýdlových vloček. Rozpusťtě vločky ve vlažné vodě a míchejte, dokud se nevytvoří pěna. Potom tímto roztokem postříkejte vaši rostlinu. Nevýhodou je, že když rostlinu před nebo těsně po sklizni pořádně neumyjete, budete mít v ústech při kouření pocit mýdla.
Zaštipování:
Zaštipování nemusí být vždy nutné. Důvod, proč se dělá je, že podporuje sekundární rašení a umožňuje světlu pronikat k nevyvinutým listům. Některé typy marihuany jsou přirozeně husté a bohaté, a když nejsou zaštipovány nebo stříhány, tak míza proudí nerušeně až do vrcholků, kde se vytváří květy plné pryskyřice. Na druhou stranu, když se vám zdá, že je vaše rostlina moc vysoká a tenká na věk tří týdnů, pak pravděpodobně potřebuje zaštípnout, aby z ní vyrostla pěkná listnatá rostlina. Tedy, ve věku tří týdnů by měla mít nejméně dvě sady větví a nebo 4 shluky listů a vrchol. K zaštípnutí stačí, když normálně odřežete vrcholek hned nad místem, kde se stýkají dvě protilehlé větvičky. K rovnému a čistému řezu použijte žiletku. Chcete-li, můžete nechat vrcholek zakořenit ve vodě s přídavkem nějakého kořenového aktivátoru. Po objevení kořenů vrcholek zasaďte a on by měl vyrůst v novou rostlinu. Budete-li nechávat vrcholek kořenit ve vodě, je třeba jej nyní seříznout šikmo, aby byl vodě vystaven co největší povrch. Výhodou zaštipování je, že rostlina vyrazí do více vrcholků, více vrcholků rovná se více aktivních látek, a tom je celá hra. Pokaždé, když odříznete vrcholek, rostlina vyrazí se dvěmi novými vrcholovými větvemi z místa pod řezem, kde se stýkají větve. Zaštipování také povzbuzuje spodní větve k rychlejšímu růstu, než normálně, kdyby rostlina nebyla zaštipována.Sklízení, sušení a skladování:
Tak tedy máte vypěstovánu svou marihuanu a budete ji chtít správně usušit a skladovat, aby při koření byla jemná a "nekousala". Můžete zabránit nepříjemné chuti chlorofylu u "domácky" pěstované marihuany několika způsoby tak, aby marihuana měla jemnou a vyzrálou chuť, místo chuti ostré.Za prvé, vytáhněte rostlinu i s kořeny a celou ji pověste na 24 hodin kořeny vzhůru. Pak obalte rostlinu papírem nebo velkým papírovým pytlem s otevřeným vrcholem a nechte takto rostlinu viset další 3 až 4 dny, dokud se vám listy nezdají suché na dotek. Nyní stáhněte listy ze stonku a dejte je do skleněné nádoby s víčkem. Nestlačujte listy příliš silně, protože je třeba, aby se k nim dostal vzduch. Hlavním nebezpečím při sušení a skladování je plíseň. Jsou-li listy moc vlhké v čase, kdy je dáváte do sklenice, začnou plesnivět, a protože plíseň ničí aktivní látky, zničí i vaši marihuanu. Měli byste kontrolovat sklenici denně a cítíte-li kyselé aroma, vyndejte marihuanu ven a rozprostřete ji na papír nebo noviny, aby mohla rychle uschnout. Někteří pěstitelé doporučují skladovat marihuanu ve tmě a chladu - prý se jim osvědčila mraznička.
Další metodou je, že přes rostlinu natáhnete plastikový vak. Udržujte vak lehce vlhký a i s rostlinou jej nechejte na slunci aspoň jeden týden. Pak přemistěte rostlinu do papírového pytle a nechte ji uschnout tak, aby byla vhodná ke kouření. Proces zrání vede k odstranění chlorofylové chuti. Pamatujte, že tak, jako mnoho věcí v životě, i marihuana zraje s věkem.
Pěstování ve skříni
Pěstitel si pořídí obyčejnou dřevěnou skříň, případně ji vyrobí, vůbec nemusí být dřevěná. Jde o to, aby v ní byla tma, když ji zavřou a aby z ní neutíkalo světlo, když se v ní svítí. Skříň se upraví tak, aby měla nepromokavé dno. Například igelit. Vnitřní stěny se natřou na bílo, případně polepí alobalem. V americe používají Mylar. Tkanivo navržené pro NASA, které velmi dobře odráží světlo. Pravidlo zní, ANI FOTON NA ZMAR. Do skříně se dá police. Skříň se tak rozdělí na dvě části. V horní, menčí části klíčí semínka. V dolní části rostou rostliny. Lze samozřejmě dělit i více. Pak se v jedné části klíčí. Tam je světlo zapnuto non-stop, v další části rostliny rostou, zde se světlo vypíná třeba na 6 hodin. Ve třetí části rostliny kvetou a tady má noc hodin 12. V takových uspořádáních bývá důležitá světelná izolace všech částí. Bude-li do části kde se kvete v noci prosvítat světlo z části, kde se klíčí, bude to narušovat umělou noc a rostliny nevykvetou. Do každé části se instaluje příslušné osvětlení. Do klíčírny dvě zářivky. Do části určené pro růst výbojka a do části pro kvetení třeba výbojka a zářivky. Do klíčírny se pořídí velká miska s pískem, ve které budou klíčit semínka, případně klíčit řízky (ano jde to a má to spoustu výhod). Do růstové police třeba pět květináčů alespoň 10x10 cm. Dospodu, kde se bude kvést, příjdou květináče větší, tak velké, aby se jich tam vešlo akorát pět. Ke světlům se pořídí spínací hodiny. Jedny do růstové části a jedny do kvetoucí. Ty budou zajišťovat střídání dne a noci. Jelikož rostliny potřebují CO2, musí jim ho pěstitelé dodávat. Do stěny skříně se vyrobí díry a instalují se ventilátory. Světla se umísťují tak, aby je bylo možné výškově nastavovat. Během růstu rostlin je třeba je stále posouvat výš a výš. Řeší se to například zavěšením reflektorů na řetízky, které se zavěšují na háčky. V praxi se to samozřejmě různě šidí. Mě třeba zrovna teď stojí čtyři květináče na okně. Bez přisvětlování, bez skříně a ventilátorů. Ovšem, to co z nich roste, to jsou chudinky.
Komentáře
Přehled komentářů
Děkuji za různé informace chystám se zřídit si skřín bude se my to hodit.
Skřín
(Ladilus, 29. 4. 2008 15:26)